Kyslík a zdraví člověka 

Fyzické zdraví člověka znamená nejen neexistenci nemocí, ale i maximální stupeň fyzické kondice a funkčnosti organismu. Za základní kritérium fyzického zdraví člověka se považuje jeho energetický potenciál, tj. schopnost odebírat energii z okolního prostředí, akumulovat ji a mobilizovat pro zabezpečení fyziologických funkcí. Čím více může organismus energie nahromadit a čím efektivněji ji spotřebuje, tím vyšší je úroveň fyzického zdraví člověka.

Jelikož produkování aerobní (za účasti kyslíku) energie se v největší míře podílí na celkovém průběhu energetické výměny, je právě schopnost organismu maximálně produkovat aerobní energii hlavním kritériem zdraví člověka a jeho životaschopnosti. Z fyziologického hlediska je známo, že hlavním ukazatelem aerobní schopnosti organismu je množství kyslíku spotřebovaného za jednotku času (maximální spotřeba kyslíku = MSK). Tudíž čím je maximální spotřeba kyslíku vyšší, tím lepší fyzické zdraví člověk má.

Sportovci velmi dobře vědí, že fyzická intenzita musí být přiměřená, jinak přináší bolest. Je-li cvičení tak těžké, že během dýchání není přísun kyslíku dostačující, je nevyrovnaný i přísun kyslíku do svalových tkání. Sacharidy (uhlohydráty) se nerozštěpují úplně, vytváří se kyselina mléčná. Při dosažení hodnoty 2 ml/mol mléčné kyseliny na 1 l krve se glukóza rozštěpuje aerobně, tedy s pomocí kyslíku. Tato hodnota se nazývá aerobním prahem. Při fyzické námaze nad touto hranicí množství mléčné kyseliny v krvi stoupá, svaly se přesycují a trénink je nutno přerušit.

Zvýšit fyzickou aktivitu organismu na 20% lze pomocí dodatečného přísunu kyslíku, za podmínky, že během sportování bude obsahovat vdechovaný vzduch 23% kyslíku, nikoliv 20,5% kyslíku jako je tomu prakticky ve všech sportovních halách na území Prahy.