| KYSLÍKOVÝ PROGRAM PRO SPORTOVCE |
|
Kyslíkový program Následující odborná práce vyšla v "Knize MEDsport sympozia" 1998.
KYSLÍKOVÝ PROGRAM PRO SPORTOVCE V okamžiku přerušení, ukončení zatížení organismu, poklesne spotřeba energie svalových buněk a tím teoreticky i celého organismu na klidovou hladinu. Ale protože orgány dýchání, krevního oběhu, ale i jiné, které se podílejí na zabezpečení svalové práce, pracují s určitou setrvačností, pokles úrovně jejich činnosti je pouze pozvolný. Konkrétní projevy jsou přetrvávání zvýšené frekvence srdeční činnosti, frekvence a hloubka dýchaní a zejména spotřeba kyslíku. Toto zvýšené množství kyslíku, které přesahuje momentální nároky organismu, nazýváme kyslíkový dluh. Nezapomeňme, že se tak děje až ve fázi zotavovací. V poslední době se objevily zprávy o tom, že se někteří sportovci, např. lyžaři běžci, cyklisté, veslaři, ale i jiní, snaží dostat do organismu nějakým způsobem (např. pomocí kyslíkových komor, kyslíkových ložnic atd.) větší množství kyslíku. Vyvstávají zákonitě otázky: proč to vlastně dělají, jaký je význam kyslíku pro organismus a současně se nabízí, zda by něco podobného bylo vhodné i pro jiné sporty a jaké způsoby by byly nejvhodnější. Již více než rok se zabývám kyslíkovým programem u sportovců, ale nejen u nich, protože kyslík má obrovský význam pro každého jedince. Význam kyslíku pro organismus sportovce Kyslík je základní lidskou potřebou. Bez jídla vydrží člověk několik týdnů, bez pití i několik dní, ale bez kyslíku jen pár minut, prakticky do pěti minut dochází k ohrožení životních funkcí organismu. Kyslík se dostává do těla převážně dýcháním přes plíce, malá část i pomocí pórů v lidské kůži. Při normální dechové frekvenci 16 dechů za minutu je tepová frekvence 60-70 tepů za minutu, ale při fyzické námaze, někdy i při psychických stresech, tělo potřebuje více kyslíku a pochopitelně se tím zvyšuje spotřeba kyslíku. V praxi to vypadá tak, že při sportovním výkonu svaly, včetně srdečního, potřebují ke své funkci velké množství kyslíku. Ale tělo je schopno přijímat a zužitkovat kyslík jen omezeně. Jeho lepší přijímání a využitelnost můžeme ovlivnit především tréninkem, kdy se organismus adaptuje na zvýšené fyzické zatížení a je tedy schopen kyslík zužitkovat. Avšak při nadměrném zatížení (nadměrné je relativní a individuální - záleží na "vytrénovanosti" organismu) může dojít k přerušení nebo dokonce zastavení fyzické práce. Vědci přišli na fakt, že dodáváním kyslíku přímo do organismu, zpravidla před sportovním výkonem, lze úspěšnost a výsledek zvýšit o 10-30%. V bývalé NDR např. takto "vyprodukovali" olympijské vítěze a mistry světa, i když zde používali některých neetických metod. Dnes je využíváno několik metod, jak dostat kyslík ve zvýšené míře do organismu s tím, že je používají především sportovci, u nichž je spotřeba kyslíku největší: lyžaři běžci, veslaři, cyklisté. Ale nejen oni pochopili význam kyslíku. Co tedy všechno dělá sportovní svět proto, aby obohatil organismus sportovce o tak životně důležitou látku, jakou je kyslík:
1. vysokohorská soustředění Jednotlivé kyslíkové metody: 1. Vysokohorské soustředění po dobu 2-3 týdnů (ale i několika měsíců), v nadmořské výšce minimálně 1 400m n.m. (až do výšek do 3000m n.m.), má za cíl zvýšit počet přenašečů kyslíku tak, aby se na ně navázalo větší množství kyslíku. Je známo, že po takových soustředěních se překonávaly i světové rekordy (Petr Snell), nicméně jejich super účinnost nelze plně objektivně dokázat. 2. Kyslíkové masky dodávají kyslík prakticky přímo do krve, sportovec musí dýchat určitou dobu před výkonem přes kyslíkovou masku. Nevýhodou je malá mobilnost, není vhodné např. pro kolektivní sporty. 3. Kyslíkové (hyperbarické) komory jsou instalovány stabilně v nemocnicích či jiných léčebných zařízeních a pacienti musí kvůli inhalaci docházet. U sportovců jsou používány téměř výhradně k léčbě. 4. Kyslíkové domy, resp. ložnice jsou zejména v poslední době oblíbené u lyžařů-běžců, cyklistů a veslařů. Lze zde simulovat nadmořskou výšku např. 3000-5000m n.m.. Sportovci zde mohou spát, vozí si je s sebou i na vrcholné sportovní akce. Kyslík se osvědčil při léčbě mnoha chorob, ať jsou to onemocnění srdeční a cévní, žaludeční a střevní, různé chronické záněty, revmatismus, psychická onemocnění a deprese, vysoký krevní tlak, cukrovka, bércové vředy, klimakterické potíže, migrény, přepracovanost, stresy apod. Působí blahodárně i v prevenci, posiluje imunitní systém. Je vhodný jako prevence nádorových onemocnění. |